Všem zástupcům škol a fakult jsme položili tyto otázky:
- Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
- Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
- Jaký je váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
- Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
- Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
- Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
- Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
- doc. PhDr. Dalibor Kučera Ph.D., vedoucí katedry psychologie PDF JČU
- prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D., vedoucí katedry psychologie FSS MU
- PhDr. Katarína Millová, Ph.D., vedoucí katedry psychologie FF OSU
- PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D., vedoucí katedry pedagogické a školní psychologie, PhDr. Pavel Škobrtal, Ph.D., garant Bc. studia Psychologie se zaměřením na vzdělávání PDF OSU
- doc. Mgr. et Mgr. Tomáš Nikolai, Ph.D., vedoucí katedry psychologie FF UK
- doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D., vedoucí katedry psychologie PDF UK
- PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., vedoucí katedry psychologie FF UPOL
- Mgr. Jozef Šimúth, Ph.D., vedoucí katedry psychologie a sociálních věd AMBIS vysoká škola, a.s.
- Mgr. Johana Růžičková, Ph.D., prorektorka pro vzdělávání a pedagogickou činnost Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o.
- Jana Ter-Akopow Čemusová děkanka School of Psychology University of New York in Prague
- doc. Ing. Milan Fiľa, PhD., prorektor pro zahraniční spolupráci, hlavní garant studijního programu Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
Katedra psychologie Pedagogické fakulty JČU
doc. PhDr. Dalibor Kučera Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Studium psychologie je pro mnoho mladých lidí lákavým směrem dalšího rozvoje, což dokládá vysoký počet zájemců o tento studijní program. Co je důležité si před podáním přihlášky zvážit? Především to, zda je uchazeč připraven nejen pracovat na svém vlastním rozvoji, ale i pomáhat druhým lidem. Měl by být otevřený sebereflexi, ochotný nahlížet na své postoje a názory a nejen argumentovat, ale také přijímat argumenty druhých. Psychologie přináší řadu témat, která vyžadují nadstandardní psychickou odolnost, je tedy třeba zvážit, zda jsme schopni těmto výzvám čelit. Další věcí, která je velmi potřebná, je vysoká motivace a ochota učit se. Ta nám umožňuje získávat nové poznatky a pohledy a klást si důležité otázky.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nabízí akreditovaný program psychologie v bakalářském, magisterském i doktorském programu. Naše studijní programy jsou kvalitní, moderní a splňují evropskou certifikaci EuroPsy. Studentům poskytujeme nadstandardní podmínky pro výzkum a praxi, podporujeme jejich spolupráci s dalšími institucemi a iniciativu ve studentských spolcích. Důležitý je pro nás osobní přístup, který podporuje i menší počet přijímaných studentů v ročníku. Díky tomu naše studenty opravdu známe a oni znají nás.
3. Jaký je váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Otázka současné pozice psychologů není jednoduchá. Psychologové jsou velmi žádaní, ať už ve zdravotnictví, školství, nebo v privátním sektoru. Nicméně se často setkávají s roztříštěností požadavků a kritérií pro jednotlivé specializace, což přináší výzvy. Tuto situaci by mohla řešit připravovaná legislativní úprava, která by stanovila jasnější požadavky na kvalifikaci psychologů a zároveň omezila činnost různých pseudopsychologů a duševních koučů, kteří reputaci našeho oboru poškozují. Současně by mohlo dojít k omezení některých pochybných soukromých škol, které lákají na snadné a rychlé studium psychologie, ale postrádají českou akreditaci zajišťující standardy kvalitního vzdělání. Tyto školy nesplňují potřebná kritéria odborné přípravy a jejich absolventi tak nejsou dostatečně připraveni pro výkon náročné praxe. Tím mohou snižovat prestiž a důvěryhodnost celého oboru.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Na naší univerzitě sledujeme trvalý nárůst počtu zájemců o studium psychologie. Každý rok dosahujeme nového rekordu. Zároveň přibývá uchazečů, kteří už během střední školy získávají zkušenosti v pomáhajících profesích, zapojují se do odborných projektů nebo dobrovolnické činnosti. Za to jsme velmi rádi a tyto aktivity oceňujeme i při přijímacích zkouškách.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Úskalí i humorných okamžiků během studia bylo mnoho a věřím, že každý student podobné zážitky nasbírá. Z mého pohledu jsou ony náročné chvíle, problémy a složitá rozhodnutí v mnoha směrech cennější než bezproblémový průchod studiem. Každá zkušenost přináší ponaučení a nový impulz, který vás posune dál.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
S našimi absolventy se snažíme udržovat kontakt a pravidelně se s nimi setkáváme. Moc nás těší, že se mnozí z nich věnují záslužné práci ve zdravotnictví, školství, sociálních službách, u složek integrovaného záchranného systému nebo v soukromé praxi. Díky vysoké poptávce po psychologických službách nacházejí naši absolventi uplatnění snadno a velmi rychle.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Máte-li zájem o psychologii, určitě vás zajímá i svět a lidé kolem vás. Buďte zvídaví – čtěte, naslouchejte, ptejte se a neváhejte zkoumat různé úhly pohledu, včetně těch vlastních. Snažte se chápat složité souvislosti lidského chování a prožívání do hloubky, neusilujte o rychlé změny, ale spíše o porozumění. Motto českobudějovické katedry psychologie „žijeme psychologií“ odráží náš přístup a směřování. Věříme, že psychologie může být i pro vás nejen koníčkem, ale také smysluplnou životní cestou. Rádi vám na této cestě budeme partnery a průvodci.
Katedra psychologie Fakulty sociálních studií MU
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Měl by zvážit, zda se chce v budoucnu opravdu věnovat psychicky náročné, někdy až duševně vysilující práci. Měl by zvážit, jestli na to má. Samozřejmě, může ke studiu přistoupit i s tím, že se chce „jen“ dozvídat o psychice druhých a o psychice své, že chce více rozumět chování lidí, postojům, emocím, zákonitostem vnímání nebo třeba snům, ale že práci psychologa asi vykonávat nebude. I to je regulérní přístup k zájmu o studium psychologie. Mezi námi, když si někdo za studia vyjasní, že „na to nemá“, je to lepší, než aby to zjišťoval a nepřipouštěl si v praxi. Vezmu ale Vaši otázku ještě z pozitivní stránky: uchazeč by si mohl či měl zrekapitulovat své silné stránky, psychické přednosti, třeba schopnost trpělivě naslouchat, neodsuzovat druhé, nevyvyšovat se, mít opravdový zájem o obor a ochotu číst a psát odborné texty.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Psychologie je krásná disciplína a atraktivní obor. A je to také věda, v níž jsou denně publikovány nové poznatky. Mnohé mají povahu oprav toho, čemu se věřilo dříve. Což je samo sobě vzrušující. Díky vývoji psychologie je celý život o co se zajímat. Na katedře se snažíme seznamovat studenty hlavně se soudobou psychologií. Do historie zacházíme většinou v rámci kritického myšlení, které je u nás, řekl bych, považováno za nezbytné. Studenti se seznamují s psychodiagnostickými metodami, ale i se zásadami toho, jak se takové metody vytvářejí, abychom jimi spolehlivě zjišťovali to, co chceme zjistit. Máme na katedře a fakultě silné oblasti, jejichž výuka je – opět odhaduju – na světové úrovni, oblasti, ve kterých také bádáme. Seznamování se s výsledky našeho vlastního výzkumu považuji za přitažlivé, jinak řečeno – za skvělou příležitost „být u toho“. Jde o výzkumy účinnosti psychoterapie, nadaných dětí, rané citové vazby, politické zodpovědnosti mladých lidí, sexuality ve stáří nebo třeba výzkumy v rámci kyber-psychologie.
3. Jaký je váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Řeknu svůj osobní názor: Být psychologem vyvolává stále ve většině společnosti jistý respekt, je to atraktivní povolání a psychologové jsou – na internetu, v časopisech a dalších médiích – vidět a slyšet. Většina psychologů také dělá zodpovědnou práci, ať v nemocnicích a ambulancích nebo při zvládání katastrof, ve školách, poradnách, v armádě nebo třeba u výběrových řízení. Pro mladší generaci se stalo atraktivním otevřít si soukromou praxi psychologa (či psychoterapeuta) a trávit čas konzultacemi s klienty, kteří potřebují pomoct, doprovázet těžkým obdobím nebo třeba „jen“ poradit. Myslím, že důsledněji než dřív profesní asociace hlídají, aby většina jejich členů vykonávala svou práci dobře. Určitě nezastírám, že můžete narazit i na několik odborníků, kteří naši profesi nereprezentují nejlépe a díky nimž si někdo může o psychologii vytvořit přezíravý nebo nedůvěřivý obrázek. Ale myslím si, že jde jen o výjimky. Být psychologem je hezká cesta profesním životem.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Počet zájemců o studium se v posledních dvou letech opět mírně zvýšil. V roce 2023 bylo na FSS MU podáno na psychologii 1586 přihlášek, v roce 2024 se sešlo 1798 přihlášek. V tomto počtu jsou zahrnuty i přihlášky na dvouoborové studium. Hovořím o bakalářském studiu. Naprostá převaha uchazečů chce ale studovat psychologii jednooborovou a od roku 2025 už tedy nabízíme jen toto studium. Tento vývoj je podmíněn preferencí jednooborového vzdělání ze strany zaměstnavatelů, zejména ve zdravotnictví, vězeňství, ale i jiných oblastech. Ke skladbě zájemců se nemám na základě čeho vyjádřit, předpokládám ale, že k nám přichází více a více studentů, kteří jsou velmi zdatní v ovládání informačních technologií, umějí funkčně využít umělou inteligenci, jsou připraveni studovat z nejrůznějších zdrojů. Na internetu se jim pro studium psychologie – pochopitelně v angličtině – nabízí řada psychologických blogů, výukových prostředí, podcastů, natočených přednášek velkých osobností atd. Ta schopnost využít variabilní zdroje pro vlastní vzdělávání je trendem.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Studoval jsem v letech 1979 až 1984 na Univerzitě Karlově, doktorát z klinické psychologie pak v 90. letech na Univerzitě Palackého. Když se ohlížím za svým pětiletým studiem v Praze v letech osmdesátých, jsem celkem spokojen. Setkali jsme se na katedře s osobnostmi, za některými externími učiteli jsme docházeli na jejich pracoviště. Třeba za Evou Syřišťovou, Hanou Junovou nebo Přemyslem Maydlem. Psychologii tehdy studovalo podstatně méně studentů, měli jsme i některé výsady. Například v knihkupectví lékařské literatury v Lipové ulici jsme si na základě studijního indexu mohli zakoupit polo-zakázaného Freuda („laickým“ čtenářům byl znepřístupněn); šlo o 3. díl vybraných spisů, který byl stažen v roce 1971 z prodeje. Takže jsem si obstaral Freudovy Práce k sexuální teorii a k učení o neurózách. Drobnostmi podobného typu se v nás posilovalo trochu prožitků elitářství. Toho bylo potřeba se zbavit, jinak byste nebyli dobrými psychology.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Hodně absolventů psychologie míří do školství na pozice školních psychologů. Pořád je jich na školách nedostatek. V rámci magisterského stupně studia se nejvíce studentů zajímá o klinickou psychologii a psychoterapii. Profesní kariéry absolventů, které sledujeme, jsou velmi často spojeny s plány na otevření si vlastní terapeutické nebo poradenské praxe. Spíše málo z nich – bohužel – směřuje do zdravotnictví, i když by to bylo potřeba. Další specializační vzdělávání v klinické psychologii (ve zdravotnictví) je bohužel dlouhé, a to nehovořím o ještě delším specializování se například v dětské klinické psychologii. Chci naznačit, že „na trhu práce“ jsou stále neobsazená místa pro psychology a psychologové v naší společnosti citelně scházejí. I to může být altruistická motivace jít psychologii studovat.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Já myslím, že to prosvitlo už předchozími odpověďmi. Je třeba být trpělivý, klidný, skromný. Je třeba stále se vzdělávat, protože psychologie se vyvíjí. A vyvíjí se bouřlivě a dramaticky. Jako disciplína je psychologie zčásti vědecko-výzkumná, zčásti pak praktická a „pomáhající“. Neboli aplikovaná. Pro tuto druhou tvář psychologie, kdy chcete pomáhat druhým, je potřeba mít k tomu i předpoklady neboli nadání. Ať si tedy každý zváží, jestli se může stát dobrým psychologem. Odborníkem užitečným pro druhé.
Katedra psychologie Filozofické fakulty OSU
PhDr. Katarína Millová, Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Uchazeči by měli před podáním přihlášky zvážit zejména to, zdali opravdu mají zájem o práci v profesi, kde přichází do velmi úzkého kontaktu s druhými lidmi. Velmi často půjde navíc o lidi, kteří se potýkají s různými životními problémy. Zároveň může být pro některé uchazeče výzvou již samotné přijímací řízení – některé katedry požadují motivační dopisy, doložení případné dosavadní dobrovolnické činnosti, anebo, pokud je jejich součástí oborový test z psychologie, tak ten mnohdy náročností překračuje obvyklé středoškolské vědomosti z oboru.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Na naší katedře nabízíme zájemcům studium jednooborové psychologie na Bc. stupni. Naši studenti již od začátku vědí, že další stupně studia budou muset absolvovat na jiných katedrách, a to je obrovsky motivuje. Co naši studenti oceňují je, že se s vyučujícími setkávají nejenom na přednáškách, ale i na seminářích, kde je možný individuálnější přístup. Naši studenti jsou velice aktivní také v dalších oblastech, jako jsou dobrovolnické činnosti, různé praxe, účasti na přednáškách zvaných odborníků atd. Někteří naši studenti se podílí na tvorbě a publikaci studentského časopisu Semestr psychologie, který má opravdu vysokou kvalitu – a najdete ho i online. Na naší katedře působí také jedna z nejaktivnějších poboček celočeské organizace studentů psychologie Psychočas – v roce 2023 byli dokonce její zástupci vyznamenáni Cenou rektora Ostravské univerzity za významnou činnost studentů pro občanskou společnost – jde o jedno z nejvyšších uznání, které studenti na naší univerzitě mohou získat.
3. Jaký je váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Pozice psychologa nabývá v naší společnosti na významu. Ukazuje se, že psychologové jsou vzhledem k stylu života současných lidí a požadavkům společnosti stále potřebnější v tradičních i novějších oblastech. Bohužel se zároveň potýkáme s nedostatkem psychologů v mnohých sférách, ať už jde o klinické psychology (speciálně dětské klinické psychology, kterých je zoufalý nedostatek), ale také o školní psychology, kterých chybí v ČR několik stovek. Absolventi opravdu nemusí mít obavy, že by o ně nebyl zájem.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Z hlediska uchazečů o studium psychologie určitě přibývá mladých lidí, kteří jdou studovat psychologii hned po maturitě. Naopak, ubývá lidí, kteří přichází studovat psychologii z jiných oborů nebo dokonce přímo z praxe. To však jistě souvisí i s tím, že se snížil počet kateder nabízejících kombinované studium psychologie – v současnosti takové studium umožňuje pouze jedna katedra psychologie s českou akreditací studia.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
-
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Když se ptáme našich studentů a studentek prvního ročníku, v jaké oblasti by chtěli po absolvování studia pracovat, mnoho z nich uvádí oblast klinické psychologie. Po absolutoriu však velmi velká část z nich pracuje v jiných oblastech – mnohdy jako poradenští nebo školní psychologové. Pouze velmi malá část absolventů magisterského studia psychologie nakonec pracuje v oblastech, které s psychologií příliš nesouvisí.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Zájemcům o psychologii bych doporučila, aby opravdu popřemýšleli o své motivaci, proč chtějí jít studovat psychologii. Zároveň musí být připraveni na to, že po vysokoškolském studiu jejich odborné vzdělávání ani zdaleka nekončí – naopak – jenom začíná. Také bych jim vzkázala, že pokud mají opravdový zájem studovat psychologii, ať vytrvají ve svém snažení. Pokud jim to nevyjde hned napoprvé, podruhé už určitě ano 😊.
Katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogické fakulty OSU
PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D., vedoucí katedry, PhDr. Pavel Škobrtal, Ph.D., garant Bc. studia Psychologie se zaměřením na vzdělávání
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Uchazeč o studium psychologie by měl před podáním přihlášky zvážit několik důležitých aspektů. Studium psychologie je náročné nejen z hlediska znalostí a studijní náplně, ale i osobnostně a eticky. Je to obor, který se neustále vyvíjí a jeho studium je tedy celoživotní. Je třeba si také uvědomit, že psychologie je obor vyžadující sebereflexi, hluboké porozumění lidskému chování, emocím a myšlenkovým procesům, protože tyto procesy jsou podstatnou součástí toho, co činí člověka lidským. Je to disciplína, která vyžaduje dlouhodobé studium, rozvinutí hluboké empatie a osvojení si umění naslouchat druhým lidem a chápat jejich reakce na konkrétní situace. Uchazeč by měl rovněž zvážit, že práce s lidmi s problémy a různými potřebami je emocionálně náročná, a proto je důležité mít nejen zájem o psychologii, ale i psychickou odolnost.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Proč studovat na Katedře pedagogické a školní psychologie Pedagogické fakulty Ostravské univerzity? Naše katedra nabízí obor Psychologie se zaměřením na vzdělávání (Bc.) a Psychologii pro střední školy (NMgr.) se širokými možnostmi uplatnění, propojením teorie s praxí a bohatou nabídkou výzkumných témat. Poskytujeme nejen kvalitní teoretické vzdělání, ale také rozsáhlou síť partnerských institucí, kde můžete získat cenné praktické zkušenosti. K dispozici máme moderně vybavenou psychologickou laboratoř, ideální pro realizaci experimentů a výzkumných projektů. Zároveň nabízíme možnost zapojit se do mezinárodních spoluprací, ať už formou stáže, nebo studijního pobytu, což otevírá studentům dveře k cenným zahraničním zkušenostem.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Současná pozice profese psychologa ve společnosti je zásadní a její význam stále roste. Psychologové podporují nejen duševní zdraví jednotlivců, ale vnímají širokou škálu problémů a potřeb v systému školství, zdravotnictví, pracovním prostředí i sociálních službách. Veřejnost větší měrou chápe význam psychologické péče a role psychologa přestává být stigmatizovaná, jak tomu bylo v minulosti. Lidé si uvědomují, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické, což vede k vyšší poptávce po psychologických službách. Podstatnou roli v současné době hraje vědeckost. Psychologie usiluje o systematický a fakty podložený výklad duševního života, čímž se staví do pozice moderního přístupu pro porozumění tomu, co dříve vysvětlovalo například náboženství. Zároveň čelíme mnohým výzvám, jako je nedostatek kvalifikovaných odborníků v některých oblastech, nárůstu technologií v oboru, změně vnímání duševního zdraví ve společnosti, tlaku na etickou regulaci profese atd.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Je tomu tak. Počty zájemců o studium zůstávají zatím více méně stejné. Každoročně se k nám ke studiu hlásí přibližně 400 zájemců, přičemž příležitost studovat dostane z kapacitních důvodů jen 40 z nich. Zásadní vývoj či změny ve skladbě zájemců nepozorujeme. Na jednooborové psychologii bývá poměr zájemců a přijatých ještě mnohem větší.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
TK: Mé tehdejší studium bylo plné zvídavosti, nadšení, doslova hltání informací. S vyučujícími jsme měli veskrze vřelé vztahy, a to podporovalo příznivou atmosféru jak pro vzdělávání, tak pro sebe-zkoumání. Nebylo tolik technologií, administrativy, nebyl kladen takový důraz na akademické hodnoty dneška, které jsou směřovány k tlaku na výzkum a vědecké výstupy i v humanitních oborech. Nejspíše zpětně vnímám zkresleně, ale v době, kdy se rozvrhy psaly na nástěnku, zapisovali jsme se a škrtali ručně na jednotlivé předměty, na konzultace chodili osobně, a na zkoušky s papírovým indexem, mělo své kouzlo i širší pole možností pro lidský kontakt. Humorné momenty? Ano, spoustu – protože psychologové jsou někdy zajímavé svébytné silné persony 😊
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Vzhledem k tomu, že se v našem případě jedná o studium učitelství psychologie pro střední školy, je profesní směr absolventů tohoto oboru již poměrně jasně dán. Uplatnění závisí také na dosaženém stupni vzdělání absolventa, bakalářském nebo magisterském. Naši absolventi se tak mohou, v závislosti na dosaženém stupni vzdělání uplatnit v různých profesích, např. v personalistice, v ekonomice, v oblasti sociálních služeb, ve státní správě, ve školství a mnoha dalších oblastech.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Pro zájemce o studium psychologie, zvláště v kombinaci s pedagogikou, bychom měli několik doporučení, které mohou pomoci rozhodnout se o jeho vhodnosti: - Psychologie není jen o porozumění druhým, ale také o vědě a výzkumu. Budete absolvovat intenzivní studium teorie i praxe, navíc v oboru, který je dynamický a neustále se vyvíjí. - Studium psychologie často vede k hlubšímu poznání nejen druhých, ale především sebe samého. Je třeba být připraven věnovat se osobnímu rozvoji a pracovat na své sebereflexi. Je nezbytné trénovat a posilovat své schopnosti naslouchat, komunikovat, být otevřený novým zkušenostem a poznání. - Studovat psychologii znamená často se zabývat náročnými tématy, která mohou být emocionálně vyčerpávající. Je žádoucí se naučit o sebe pečovat a nastavit si zdravé hranice. Někdy nás totiž tento obor přitahuje, máme-li sami za sebou náročnou životní cestu.
Obor Psychologie se zaměřením na vzdělávání vám může přinést smysluplnou a naplňující práci, která má skutečný dopad na život dalších generací. Věříme, že pokud máte hluboký zájem o lidské chování, chuť učit se a empatii, může být pro vás studium na KPE PdF OU velmi inspirativní a obohacující volbou.
Katedra psychologie Filozofické fakulty UK
doc. Mgr. et Mgr. Tomáš Nikolai, Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Psychologie je velmi zajímavý a široký obor, kde si prakticky každý uchazeč či uchazečka může najít oblast, která je fascinující. Dle mého názoru by si měl každý uchazeč či uchazečka uvědomit, že psychologie je profesním a vědecky zakotveným oborem, který pro úspěšné a produktivní studium potřebuje aktivitu při studiu na denní bázi, možnost skloubení teoretické, praktické i osobní přípravy na psychologickou praxi, samostatnost a schopnost využívat svou vnitřní motivaci ke studiu. Pro uchazeče může být frustrující nízký poměr přijímaných studentů a studentek ke studiu psychologie, na druhé straně, kvalitně připravený uchazeč či uchazečka s vysokou úrovní motivace výrazně zvyšuje svou šanci na přijetí.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Naše Katedra psychologie na Filozofické fakultě má to štěstí, že na ní působí mnoho špičkových odborníků a odbornic s výrazným mezinárodním přesahem a prestiží i zkušených praktických psychologů a psycholožek s nejvyšší atestací v oboru. Základní teoretické předměty vyučujeme velmi často ve spolupráci a v koordinaci s dalšími špičkovými univerzitními pracovišti, například Základy anatomie společně s Anatomickým ústavem 2. LF UK apod. Stejně tak máme jedinečnou skladbu povinně volitelných předmětů, výběr pro naše studující je široký a obohacuje výrazně možnosti našich studentů a studentek setkat se s různými odvětvími psychologické praxe. Největší výhodou studia na naší katedře je ale velmi kooperativní a podnětná atmosféra mezi studujícími a vyučujícími. Na katedře máme množství studentských aktivit, kurzů celoživotního vzdělání, studetský časopis Počitek, podcast, studentské spolky jako je Psyna nebo Peerko, akademický život je zde velmi pestrý, včetně zapojení do aktivit celofakultních.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
V současnosti ve společnosti výrazně rezonuje nedostatek psychologů a psycholožek zejména v klinické a školní praxi. Domnívám se, že prestiž psychologické profese v naší zemi je vysoká, bohužel zejména ve státní správě a veřejné sféře tomu neodpovídá adekvátní finanční ohodnocení. Zejména v porovnání s komerční sférou, kde nedostatek psychologů a psycholožek naopak výrazně zvýšil ceny psychologických služeb. Jsme tedy nyní v situaci, kdy se absolventům psychologie vyplatí násobně více po vystudování nastoupit do komerční oblasti či provozovat psychologické služby na přímou platbu než nastoupit do podfinancovaných veřejných služeb. Tato skutečnost ohrožuje budoucnost profesí jako je klinický psycholog nebo školní psycholog a dalších. přitom pro získání praktických zkušeností je postgraduální příprava a vzdělávání zejména ve veřejném zdravotnictví a školství nezbytná pro zajištění kvalitního vzdělání a praxe psychologů a psycholožek, kterou poskytování služeb na přímou platbu nebo v ambulancích nedokáže a ani nemůže nabídnout.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
V poslední době se všechny katedry psychologie včetně naší snaží zvýšit počty studujících v pregraduálních oblastech studia. Na naší katedře příliš nepozorujeme v posledních několika letech změny ve skladbě uchazečů a uchazeček.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Jsem absolventem naší Katedry psychologie FF UK, od doby mého studia se opravdu mnoho změnilo na katedře i ve společnosti a psychologické praxi. Velkou změnou je skutečnost, že v době mého studia existovalo pouze pětileté nestrukturované magisterské studium. Odpadl nám tedy stres mezi absolvováním bakalářského studia a přijímacím řízením do magisterského studia, se kterým se potýkají naši dnešní kolegové a kolegyně.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Chybí nám kvalitní data uplatnění našich absolventů a absolventek, přesto se domnívám, že množství našich absolventů míří především do psychologické profese, ať již jako budoucí kliničtí psychologové, školní psychologové, psychologové bezpečnostních složek aj. V poslední době vzrůstá trend provozování psychologické praxe na přímou platbu prakticky ihned po absolvování studia, který ovšem z různých důvodů nepovažuji za dobrou kariérní dráhu. Naši absolventi a absolventky se také uplatňují v psychologickém výzkumu a v akademické sféře. Obecně se dá říct, že na naší katedře (ale pravděpodobně i na ostatních katedrách psychologie v České republice) máme oproti jiným oborů vysokou míru zápisu přijatých uchazečů do studia, nízkou míru studijní neúspěšnosti během studia, a tedy vysoký podíl dokončení studia a většina našich abslolventů pracují jako psychologové v praxi.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Všech uchazečů a uchazeček o studium psychologie si velice vážíme, přijďte se podívat na den otevřených dveří na naši katedru, který na Filozofické fakultě UK proběhne 11.1.2025, kde poskytujeme další informace.
Katedra psychologie Pedagogické fakulty UK
doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Mnoho mladých lidí se o psychologii zajímá, protože řeší i ve svém vlastním životě otázky týkající se toho, jak se oni sami nebo lidé v jejich okolí cítí, jak se chovají, co je motivuje atd. Kromě zájmu o tato témata je ale také důležité, aby si uchazeči a uchazečky byli jistí, že je zajímá pracovat s lidmi. Poskytovat psychologické služby je krásná a smysluplná práce, ale zároveň náročná tím, že je člověk neustále v kontaktu s druhými lidmi, musí hodně mluvit, práce nemá rychlé a viditelné výsledky... Cesta k práci psychologa či psycholožky je dlouhá - trvá pět let na vysoké škole a poté nekončí, je potřeba sledovat vývoj v oboru a doplňovat si vzdělání. Během studia musí mladí lidé očekávat, že se budou nejprve zaměřovat na teoretické poznatky a teprve poté na rozvoj praktických dovedností. Čeká je hodně odborné literatury, a to i cizojazyčné, hodně domácí práce a individuálních i skupinových úkolů. Překvapeni mohou být z množství metodologických kurzů, kde obzvlášť náročné (vzhledem k očekávání, že psychologie se obejde bez matematiky) bývá zvládnutí statistických metod. Stát se dobrým psychologem či psycholožkou ale vyžaduje opravdu komplexní přípravu. To odpovídá náročnosti a zodpovědnosti profese, psychologové ve své práci provázejí své klienty v životních situacích, které pro ně mohou být náročné, proto je nezbytné, abychom na to studenty připravili.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Katedra psychologie PedF UK je moderní stabilní pracoviště s tradicí 32 let výuky psychologie. Studenti u nás mohou absolvovat studium v jednooborovém bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském programu. Náš bakalářský obor, Psychologie s rozšířením o speciální pedagogiku, navíc studujícím poskytuje rozšíření obzorů v pro psychologii velmi blízkém oboru, což je pro budoucí praxi velmi užitečné. Po léta drženou filosofií katedry je vytvářet příjemnou atmosféru vůči studujícím, nejenom ve výuce, ale i v rámci řady akcí odborného i společenského zaměření. Katedra je nyní v generačním přerodu, kdy se studenti mohou setkat s významnými jmény české psychologie (např. prof. Štech či doc. Kučera), ale i s mladšími kolegy přispívajícími svými novými pohledy a inspiracemi. V současnosti na katedře zahajujeme kroky, které by nám umožnily otevřít další formy studia a zvýšit kapacity, protože praxe více psychologů potřebuje.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Psychologická profese má dnes stále větší význam. Roste množství zátěže, se kterou se lidé musí vyrovnávat, a která ohrožuje jejich psychické zdraví. Naštěstí se však již stává psychologická pomoc přijímanější a postupně i dostupnější. Psychologové dnes pomáhají nejen v klinické a poradenské oblasti, ale také ve školství, na pracovištích nebo ve sportu, kde přispívají ke zvládání stresu, rozvoji osobnosti a řešení mezilidských vztahů. V některých oblastech je bohužel množství psychologů menší, než by bylo žádoucí. Jednou z nich je školní psychologie. Pokud by každá škola měla na dostatečně velký úvazek svojí školní psycholožku či psychologa, řada psychických problémů současných dětí a mladých lidí se nemusí vyhrotit. Je to navíc velmi zajímá práce, a to zejména díky své pestrosti, protože školní psycholog/žka pracuje s jednotlivci i se skupinami, s dětmi i dospělými, na tématech spojených s kognicí, ale také s emocemi a chováním atd.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Dlouhodobě platí, že je psychologie enormně populární obor. Přesto pozorujeme postupný nárůst uchazečů a uchazeček. Co se týče změny složení studujících, vidíme větší pestrost v zájmu o konkrétní psychologickou oblast (oproti dřívější jednostranné preferenci klinické psychologie) a zlepšující se jazykové vybavení. Z komunikace s letošním prvním ročníkem máme zprávy o jejich větším exkluzivním nasměrování na naši katedru psychologie na PedF UK, což je pro nás poctou.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Vzpomínky na studium na naší katedře, byť před čtvrtstoletím, mám veskrze pozitivní. A i při srovnání se studiem dalšího oboru na jiné fakultě pro mě vychází naše katedra jako “jednička”. Studium nebylo snadné, ale dobře mě připravilo na praxi i na akademickou dráhu. I přes značné nároky jsem zde ale vždy cítila podporu od vyučujících - a to se snažíme zachovávat i dnes. Zpětně považuji za nejdůležitější, že mi studium dalo příležitost být blízko velmi inspirujících lidí s obrovským vhledem a vášní pro obor. To mě formovalo nejen po odborné stránce, ale také jako člověka. A neméně důležité byly blízké vztahy se spolužáky, a to i napříč různými ročníky, které trvají dodnes a fungují pro mě jako síť skvělých odborníků v psychologické praxi. Navíc jsme si vždy cenili partnerský přístup našich vyučujících, kteří nám umožňovali osobnostně dozrát a diskutovat naše pohledy.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Stejně jako ostatní katedry psychologie, které nabízí profesní jednooborové studium, mohou naši studující odcházet do všech psychologických profesí. Naši absolventi se uplatňují ve školních, poradenských i klinických zařízeních. Část z nich pokračuje v doktorském studiu a vydává se na akademickou dráhu - tedy provádí psychologický výzkum a stávají se našimi kolegy na katedře. K tomu, aby měli studující komplexní psychologické dovednosti a zároveň se mohli lépe rozhodovat o další dráze, slouží 400 hodin strávených na stážích, ale také další předměty, do nichž zveme hosty z praxe.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Pro zájemce o studium psychologie na naší katedře je důležité si uvědomit, že se jedná o náročnou, ale nesmírně obohacující cestu. Studium u nás nabízí silný teoretický základ, rozsáhlé praxe i možnost setkávat se s odborníky z praxe. Na katedře dlouhodobě podporujeme přátelskou a otevřenou atmosféru, kde mohou studující rozvíjet nejen své odborné znalosti, ale i osobnost. Pokud vás zajímá hlubší porozumění lidskému chování a jste ochotni se tomu věnovat naplno, psychologie na PedF UK vám otevře mnoho dveří. Můžete se o tom sami přesvědčit – přijďte se podívat na Den otevřených dveří nebo navštivte náš instagram.
Katedra psychologie Filozofické fakulty UPOL
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., vedoucí katedry
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Studium psychologie je náročné, ale obohacující. Zájemce by měl zvážit, zda ho psychologie skutečně baví a zda je ochotný věnovat se náročnému studiu, které vyžaduje nejen memorování, ale i kritické myšlení a sebereflexi. Důležitá je i motivace – proč chce psychologii studovat a co od studia očekává. Doporučuji si předem promluvit s psychology z praxe a zjistit si, co jejich práce obnáší. Zájemce by se měl také seznámit s obsahem studia a s požadavky na přijímací zkoušky, které najde na webu fakulty, nebo na mikrowebu katedry určeném speciálně pro uchazeče https://studuj.ff.upol.cz/psychologie/.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Katedra psychologie v Olomouci nabízí skvělé podmínky pro studium. Naše katedra se pyšní přátelskou atmosférou, kde se budete cítit dobře a najdete si nové přátele. Zaměřujeme se na praktické obory a nabízíme širokou škálu volitelných předmětů, takže si studium můžete přizpůsobit svým zájmům. Velkou výhodou je i naše poloha přímo v centru Olomouce – koleje, menza i další fakulty jsou snadno dostupné. Naši vyučující jsou nejen zkušení akademici, ale i psychologové z praxe, takže vám předají cenné zkušenosti a praktické dovednosti.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Myslím si, že postavení psychologie ve společnosti se neustále zlepšuje. Lidé si stále více uvědomují důležitost duševního zdraví a nemají tolik předsudků vůči psychologické pomoci. Tomu napomáhá i větší informovanost o duševních onemocněních a jejich léčbě. Psychologové se uplatňují v mnoha oblastech – ve školství, zdravotnictví, v sociálních službách, personalistice, ve sportu a mnoha dalších. S rozvojem technologií se otevírají i nové možnosti, například online psychologické poradenství. Stále je ale co zlepšovat. Podle statistik WHO je obecně málo psychologů a klinických psychologů přímo tragicky málo. To se projevuje dlouhými čekacími dobami na psychologickou péči a dává to bohužel prostor „psychologům“ ze sociálních sítí a různým šarlatánům, kteří mohou svými radami napáchat více škody než užitku. S tím souvisí i otázka působení psychologů ve veřejném prostoru a jeho etických aspektů, což jsou témata, která na katedře intenzivně diskutujeme.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Zájem o studium psychologie na naší katedře v Olomouci stále stoupá, a to jak v denní, tak v kombinované formě. Letos jsme zaznamenali přes dva tisíce přihlášek ke studiu na naši katedru. Tradičně míváme v ročníku více žen, ale v posledních letech se tento poměr začíná vyrovnávat a zájem o psychologii roste i mezi muži. Zdá se, že si čím dál více lidí uvědomuje důležitost duševního zdraví a zajímá se o psychologii jako o možný směr svého profesního směřování. Na toto rozhodnutí má vliv i medializace témat duševního zdraví, pandemie covidu-19 a rostoucí povědomí o možnostech psychologické pomoci. Tento rostoucí zájem o studium psychologie je potěšující, zejména v kontextu nedostatku psychologů v praxi, o kterém jsme hovořili dříve.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Krásných vzpomínek je nespočet. V prvním týdnu mého studia mě překvapila odborná erudovanost pedagogů a přátelská atmosféra, která panovala mezi studenty navzájem, ale i mezi studenty a pedagogy. Vysokoškolské studium je pro mě nezapomenutelným životním obdobím, ve kterém jsem navázal řadu pevných a dodnes trvajících přátelství se spolužáky. Vyučující mi dali možnost se zapojit do jejich výzkumných projektů, což mě nasměrovalo ke kariéře vysokoškolského pedagoga, výzkumníka a konstruktéra psychodiagnostických metod. Při spolupráci s nimi mě zaujalo, jak můžeme pomocí dotazníků a testů zjistit o lidech spoustu zajímavých věcí. Dnes se profesně věnuji právě tvorbě nových testových metod a své zkušenosti předávám studentům a studentkám. A snažím se jim předat i to nadšení a úžas nad možnostmi, které nám psychologická metodologie nabízí.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Absolventi psychologie mají opravdu široké možnosti uplatnění. Mohou pracovat v klinické praxi, ve školství, v sociálních službách, v oblasti personalistiky, v marketingu, v bezpečnostních složkách, ve výzkumu a v mnoha dalších oblastech. Velká část absolventů pokračuje v magisterském studiu psychologie a specializuje se na určitou oblast, například na klinickou psychologii, školní psychologii, poradenskou psychologii, dopravní psychologii, neuropsychologii nebo pracovní psychologii. V současné době se objevují i nové a rychle se rozvíjející oblasti, kde psychologové nacházejí uplatnění, jako je digitální psychologie a kyberpsychologie či psychologie a umělá inteligence. Možnosti jsou skutečně rozmanité a stále se rozšiřují.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Psychologie je obor, který vám otevře dveře k lepšímu pochopení lidského chování. Studium je náročné, ale odmění vás praktickými znalostmi a dovednostmi, které využijete nejen v profesním životě, ale i v každodenních situacích. Pokud zvažujete podání přihlášky, můžete naši katedru blíže poznat na akcích, které pořádáme pro zájemce i širokou veřejnost. Navštivte nás v rámci dne otevřených dveří, Noci vědců nebo Týdne humanitních věd, kde se dozvíte více o studiu, setkáte se s budoucími spolužáky a zažijete atmosféru fakulty i katedry.
AMBIS vysoká škola, a.s.
Mgr. Jozef Šimúth, Ph.D., vedoucí katedry psychologie a sociálních věd
1. Co by měl zájemce o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Prvním předpokladem je, aby uchazeče bavilo pomáhat lidem a aby se zajímal o to, proč se lidé chovají tak, jak se chovají. Je důležité si uvědomit, že v rámci studia se studenti musí naučit pracovat s daty, provádět výzkumy a analyzovat výsledky. Zájem o statistiku, kritické myšlení a vědeckou metodu je tedy pro úspěch ve studiu psychologie klíčový. Studium psychologie vyžaduje hodně čtení, psaní a analytického myšlení. Je důležité být připraven na to, že tento obor je náročný. Většina psychologů se musí po dokončení vysoké školy dále vzdělávat, ať už formou magisterského, doktorského studia či různých certifikovaných kurzů, stáží a výcviků.
Studium psychologie je úžasné a odhaluje fascinující vhledy do lidské mysli, pochopení lidského myšlení, chování a cítění. Uchazeč by měl mít na paměti, že jde o obor, který vyžaduje nejen odhodlání, ale i vášeň pro hlubší porozumění člověka, touhu po celoživotním učení a také po hlubokém sebepoznání a práci na sobě samém.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Během studia se studenti obeznámí s nejdůležitějšími teoriemi z různých oblastí psychologie a také se naučí, jak aplikovat nejaktuálnější psychologické nástroje, postupy a metody. Díky pedagogům, kteří jsou špičky ve svých oblastech psychologie a také skvělí lidé, získají studenti odborné znalosti ze všech oblastí psychologie. Studijní program je koncipován tak, že studenti mají možnost objevovat různé aspekty a teorie psychologie a některých příbuzných oborů. Studenti také získají potřebné zručnosti k sebepoznání a k práci v pomáhajících profesích. Po absolvování najdou studenti skvělé uplatnění zejména v pomáhajících profesích v oblastech jako např. psychologie, lidské zdroje, školství, sociální služby, veřejná správa a další.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Povolání psychologa v současnosti získává na popularitě. I díky mnohým populárním publikacím, podcastům, videím na YouTube si stále více lidí uvědomuje, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o fyzické zdraví. Lidé začínají chápat, že psycholog je odborník, který může pomoci s osobním růstem, lepším zvládáním emocí, a dokonce i s efektivnějším rozhodováním v pracovním a osobním životě.
Přesto však čelí profese psychologa určitým výzvám. S rostoucí poptávkou o psychologické služby se často zvyšuje tlak na dostupnost psychologů. Za závažnou výzvu považuji také vliv digitálních médií, které přináší alternativní možnosti jako např. online terapie, různé aplikace pro podporu duševního zdraví a také využívání umělé inteligence v terapii.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Psychologie láká stále více lidí různého věku, kteří vnímají duševního zdraví jako klíčový faktor přispívající ke kvalitě pracovního a soukromého života. Studium psychologie vnímají jako možnost se osobnostně rozvíjet, prozkoumat vlastní motivace a naučit se lépe porozumět druhým. Popularizace psychologie také přináší zájem lidí z jiných oborů. Jedná se o ty, kteří studovali medicínu, sociologii, pedagogiku, ale také ty, kteří pracovali v byznysu nebo v IT. Ze zkušenosti s našimi studenty vnímám, že mezi studenty psychologie roste i počet starších zájemců, kteří se pro studium rozhodli později, často po vlastních životních zkušenostech nebo krizi. Tento trend považuji za pozitivní, protože tito studenti přinášejí do oboru nový pohled – často jsou více motivovaní, mají hlubší osobní zkušenosti a reálnější očekávání ohledně práce v oboru.
5. Jak probíhalo Vaše studium? Napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Mé studium začalo samostudiem a jeden rok jsem se po práci v továrně v Sheffieldu připravoval na přijímačky. Po úspěšném přijetí do studia jsem zjistil, že jediné, co vím, je, že čím víc vím, tím víc nevím. Ale díky skvělým profesorům, kteří mě provázeli nejen tajemstvími psychologie, ale také cestou sebepoznání, jsem studium úspěšně absolvoval. Po promoci jsem pak zjistil, že právě začíná moje celoživotní studium, protože čím víc vím, tím více musím studovat. A to trvá dodnes.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Jedním z nejčastějších směrů je klinická psychologie, kde absolventi pracují v nemocnicích, klinikách, soukromých praxích nebo krizových centrech. Práce v této oblasti vyžaduje další vzdělávání a získání specifických licencí. Dalším směrem je práce školního psychologa ve školách, vzdělávacích poradnách nebo centrech pro podporu dětí s poruchami učení a chování. Mnozí psychologové najdou uplatnění také ve firmách a korporacích jako konzultanti lidských zdrojů, kouči, specialisté na rozvoj zaměstnanců nebo poradci pro optimalizaci pracovního prostředí. Někteří psychologové, kteří mají zájem o vědu, často pokračují v akademické kariéře. Zabývají se výzkumem a pracují na univerzitách nebo ve výzkumných institucích.
Digitální technologie je další z oblastí, kde najdou absolventi psychologie uplatnění. Zde pak mohou přispívat k návrhu uživatelsky přívětivých digitálních produktů, jako jsou aplikace a webové stránky. V neposlední řadě se lze uplatnit i ve forenzní psychologii, psychologii zdraví a další.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Pokud se rozhodnete pro psychologii, dáte se na cestu vzrušujícího a obohacujícího dobrodružství. Psychologie není jen o teorii, je to cesta poznání a porozumění lidem – a často i způsob, jak lépe poznat sami sebe. Očekávejte náročné studium plné výzkumů, analýz a také osobního růstu. Ale jsem si jist, že každá chvíle úsilí bude stát za to, protože dovednosti, které získáte, dokážou měnit životy.
Psychologie vám otevře dveře do široké škály profesí. Od klinické a pedagogické práce, přes psychoterapii, HR, až po výzkum a inovace v digitálních technologiích. Svět potřebuje empatické a kvalifikované odborníky na duševní zdraví, kteří se propojují svou dobrotou.
Přistupujte ke studiu s otevřenou myslí a vášní, protože psychologie není jen povolání – je to poslání, které si vás získá na celý život.
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Mgr. Johana Růžičková, Ph.D., prorektorka pro vzdělávání a pedagogickou činnost
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Psychologie je fascinující obor spojující vědy humanitní a společenské s vědami přírodovědnými. I v tom spočívá ovšem její náročnost – studující si musejí osvojit poznatky z celé řady předmětů od jednotlivých psychologických disciplín, přes kulturní antropologii a sociologii po neurovědy a statistiku. Při tom všem je ovšem psychologie jednou z pomáhajících profesí, která vyžaduje dobrý vztah k lidem, zájem o ně i jistou míru osobní zralosti.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Naše škola byla založena před více než dvaceti lety jako nová alternativa k existujícím veřejným vysokým školám. Liší se od nich především v důrazu právě na pomáhající charakter oboru. Proto kromě teoretických předmětů tvoří velkou část našeho kurikula předměty sebezkušenostní a praktické. Kolektiv ročníku je definován a organizován jako reálné společenství nazývané studijní komunita. Cílem komunitní formy studia je naučit se dobře a spokojeně žít ve společenství ostatních lidí a zažít přínosy této pospolitosti, které pak bude student schopen používat ve vlastní praxi. Vedle toho procházejí studující na hodiny bohatým sebezkušenostním a seberozvojovým programem. Jeho cílem je přispět k sebepoznání studentů v oblasti vlastního prožívání, postojů, hodnot a vztahů a zvýšit jejich osobnostní kompetence pro práci s lidskými společenstvími, skupinami i jednotlivci. Mezi ně patří především schopnost sebereflexe, citlivost k sobě i druhým, respekt k druhým a jejich odlišnosti, schopnost řešit konflikty ad. Hned od prvního ročníku jsou studující zapojeni rovněž do praxe na nejrůznějších psychologických pracovištích.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Psychologie je a bude oborem potřebným. Dnešní doba přináší mnohá úskalí, složitosti a rizika. Čelit jim je, zdá se, stále náročnější, což dokazují počty lidí, kteří se na odbornou psychologickou pomoc obracejí. Je potěšující, že se pomalu daří destigmatizovat duševní problémy, není již „ostudou“ přiznat, že s některými problémy potřebujeme pomoc od psychologa či psychiatra. Jsem ale přesvědčena, že úloha psychologie není jen na poli „nemoci“. Psychologický přístup k druhým, založený na poznání a uznání jejich individuality a také jejich odlišnosti, vede ke kultivaci mezilidských vztahů a tím i celého veřejného prostoru.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
Z naší zkušenosti se zájemci o studium psychologie příliš neliší z hlediska demografických charakteristik. V posledních letech ale pozoruji jistou změnu v nastavení generace dvacátníků, kteří tvoří většinu našich studujících. Kromě zájmu o obor jako takový u nich pozoruji i větší zájem o celospolečenské dění a jeho problémy. Zdá se mi, že zde se naše pojetí psychologie, jakožto široký společenský obor, a jejich nastavení potkává.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Studovala jsem v 90. letech na katedře psychologie na pražské Pedagogické fakultě UK. V té době to byla poměrně nová katedra, což bylo na atmosféře studia tam patrné. U vyučujících bylo vidět nadšení a skutečný zájem o obor. Zvláště některé předměty byly docela náročné, protože přednášející vycházeli z vlastních výzkumů a literatury do té doby nepřístupné, takže se nedalo spoléhat jen na běžné učebnice a studijní texty. Běžnou součástí jejich přednášek pak byla diskuse a polemika. V neposlední řadě pak k mému nadšení ze studia přispívala i velmi osobní atmosféra dána jednak velikostí katedry a jejím umístění na detašovaném pracovišti mimo fakultu a především pak partnerským přístupem vyučujících k nám studentům. Věřím, že něčím podobným je charakteristická i naše škola.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Uplatnění absolventů psychologie je velmi široké. Cílových skupin, se kterými psychologové pracují, je celá řada. Děti, dospívající, dospělí a senioři. Lidé s duševním onemocněním, lidé trpící nejrůznějšími závislostmi, lidé čelící sociálnímu vyloučení, lidé z odlišných kultur a další a další. Také oblastí působnosti nalezneme mnoho od zdravotnictví, školství, sociální služby až po bussines a politiku. Psycholog může pracovat jako psychoterapeut, ale také jako diagnostik či výzkumník. Najít si svou profesní a životní cestu v rámci psychologie je cestou objevování a dobrodružství, na které chceme naše studentky a studenty doprovázet.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
I po letech jsem přesvědčena, že psychologie je jedním z nejzajímavějších oborů vůbec, zároveň díky své multidisciplinaritě i nejnáročnějším. Stále více si uvědomuji rovněž zodpovědnost, která na nás při práci s druhými lidmi, kteří se na nás obracejí často ve chvíli osobní nouze, leží. To vše je dobré při rozhodování o studium psychologie zvážit. Máte-li pochybnosti, přijďte nás navštívit na Den otevřených dveří, nebo se přihlaste na náš přípravný kurz. Budeme se na Vás těšit. A hodně štěstí u příjímaček 😊!
University of New York in Prague
Jana Ter-Akopow Čemusová děkanka School of Psychology
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Uchazeči by si měli zejména zvážit své osobní motivace a důvod, proč je psychologie zajímá, proč si tento obor vybrali pro svou budoucí profesionální kariéru. Psychologie je obor, který vyžaduje empatii, schopnost pracovat s emocemi ostatních, umění naslouchat. Také je důležité se seznámit s různými oblastmi psychologie jako je například školní psychologie. Zda se uchazeč/ka chtějí věnovat především výzkumu, či dávají přednost psychologické praxi. Také je důležité si uvědomit, že psychologie vyžaduje celoživotní vzdělávání.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
UNYP je mezinárodní vysoká škola, kde se setkávají studenti/ky z více než 60 zemí světa. Výuka probíhá pouze v anglickém jazyce, což je výhoda pro budoucí kariéru, kdy se naši absolventi/ky mohou ucházet o zaměstnání v zahraničí, pracovat v mezinárodním prostředí. Další benefit je možnost získat tzv. dual degree – český a americký diplom. Studenti po absolvování bakalářského programu mohou pokračovat v magisterském programu u nás nebo v zahraničí. Program psychologie musí odpovídat požadavkům české akreditace, americkým požadavkům a EuroPSY standardům. Nabízí studentům nejenom teoretické základy, ale I praktické dovednosti (např. jak vest výzkum) a porozumění aplikované psychologii. Naši lektoři jsou profesionálové z oboru, kteří mají mezinárodní zkušenosti, což přispívá k bohatšímu a rozmanitějšímu pohledu na psychologii. Také je důležité zmínit, že výuka probíhá v skupinách o maximálním počtu 28 studentů. Učíme v blocích, studentsi připravuje svůj studijní plán za pomoci akademického poradce.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Profese psychologa se stále více stává respektovanou a žádanou zejména v dnešní době, kdy si více uvědomujeme důležitost duševního zdraví. Psychologové hrají klíčovou roli nejenom v oblasti zdraví, ale i v oblasti vzdělávání, byznysu, sportu, justice, osobního rozvoje. Pozice psychologie ve společnosti se posunula od léčby až po preventivní a podpůrnou roli.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
V poslední době zaznamenáváme zájem o témata jako klinická psychologie, neuropsychologie, forenzní psychologie. Zvýšenou poptávku ze strany zaměstnavatelů lze zmínit pracovní psychologii, poradenství pro firmy, což lze přičíst změně na trhu práce a rostoucí zájem firem o well-being svých zaměstnanců. V neposlední řadě je velký nedostatek školních psychologů a dětských psychologů. Zde můžeme otevřeně mluvit o tzv. díře na trhu práce.
5. Jak probíhalo Vaše studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
-
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Řada našich absolventů bakalářského studia pokračuje ve studiu magisterském. Vzhledem k jejich jazykové vybavenosti si mohou vybírat mezi studiem na českých vysokých školách a zahraničních. Důležité je zmínit, že bakalářský program je prvním krokem stát se psychologem. Psychologem se absolventi mohou nazývat až po absolvování magisterského programu. Díky širokému základu má příležitost k dalšímu odbornému rozvoji nebo se může specializovat v oboru podle vlastního výběru.
Nicméně, i když se student rozhodne nepokračovat v magisterském programu, flexibilita oboru umožňuje nalézt uplatnění v oblasti HR, marketingu, umění.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Pro všechny zájemce, zájemkyně bych doporučila, aby se při studiu zaměřili nejenom na teoretické znalosti, ale i na rozvoj komunikačních dovedností, empatie, umění naslouchat, což jsou klíčové dovednosti psychologa. Zároveň je důležité udržet si otevřenou mysl, neustále na sobě pracovat a být připraven/a na neustálý profesní růst. Jde o velmi zodpovědné povolání vyžadující velkou osobní zodpovědnost a respekt.
Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
doc. Ing. Milan Fiľa, PhD., prorektor pro zahraniční spolupráci, hlavní garant studijního programu
1. Co by měl uchazeč o studium psychologie zvážit před podáním přihlášky?
Každý student by si měl především odpovědět na otázku, co od studia na VŠ očekává a kam se chce ve svém profesním i soukromém životě posunout. Obzvlášť v oborech zahrnujících psychologii je třeba mít na mysli, že když bude chtít najít uplatnění v oboru, čeká ho aktivní práce s lidmi a v široké společnosti, která je dnes globální a velmi diverzitní. Speciální přístupy v komunikaci, podpoře či managementu se dnes stávají nutností a s tím třeba počítat. Právě psychologické obory, včetně těch v aplikaci, zde dávají prostor se to naučit a následně využít v každodenní praxi.
2. Proč by si měl zájemce o studium psychologie vybrat obor právě u Vás?
Náš obor, narozdíl od tradiční jednooborové psychologie, nabízí jedinečné spojení psychologie, managementu a interkulturality s aplikací do reálné praxe. Pokud chcete porozumět sobě i ostatním a uplatnit svoje poznatky například v oblasti HR (personální management a řízení lidských zdrojů), komunikace a leadershipu, či v interkulturním prostředí mezinárodních korporací, jste na správné adrese. Tento obor je právě pro vás a nabízí široký záběr uplatnění, kombinujícího jak poznatky aplikované psychologie, tak i managementu.
3. Jaký je Váš názor na současnou pozici profese psychologa ve společnosti?
Žijeme v zemi, kde ještě stále využití služeb psychologa, terapeuta, kouče či poradce v oblasti HR není úplně běžné a je spojováno s mnohými předsudky. Zároveň v ČR stále nemáme zákon o psychoterapii či jasnou regulaci, ale hlavně pravidla pro mnohé profese, přestože psychologie už dávno není jen ta klinická. Na druhé straně se i zde společnost postupně posouvá dále a uvědomuje si potřebu a zároveň i akutní nedostatek těchto profesí. Právě proto je tu velký prostor pro další uplatnění těchto psychologických profesí ve společnosti a v denní praxi, přičemž je možné očekávat i nárůst v budoucnosti.
4. Počty zájemců o obor psychologie se meziročně příliš nemění. Pozorujete nějaký vývoj nebo změny ve skladbě zájemců?
I když se počet zájemců v ČR meziročně příliš nemění, psychologie v jejích různých odnožích nabírá na zájmu u našich sousedů, i v západní Evropě. Obecně roste výskyt psychických nemocí. Roste též interkulturalita a multigenerační konflikty na pracovištích, které přináší globální společnost a prodlužující se věk odchodu do důchodu. To všechno zvyšuje potřebu budování psychologických, komunikačních či koučovacích kapacit v aplikovatelné praxi na pracovištích, napříč odvětvími či sektory, ale i v soukromém životě. Konkrétně u nás se již projevuje nárůst zájmu o studium především v denní formě, protože zjevně už mladá generace si uvědomuje budoucí možnosti uplatnění na trhu práce.
5. Jak probíhá u Vás studium, napadnou Vás nějaká úskalí či humorné momenty?
Studium na VŠAPs probíhá v denní nebo kombinované formě. Upřednostňujeme blokovou výuku ve formě přednáškových workshopů a cvičení s aktivním zapojováním studentů do výuky. Ve výuce využíváme případové studie, skupinová zadání, hry, testy apod., abychom poskytli co nejkvalitnější, prakticky orientované a interaktivní vzdělávání. Na začátku realizujeme pro studenty 1. ročníku adaptační soustředění spojené i s různými psychologickými hrami. Například v testu intuice studenti hádají preference pedagogů, včetně samotného pana rektora, což přináší velmi humorné výsledky - jaký kdo je a jak dokáže působit na druhé. Také v testu důvěry studenti zažívají stres, ale i euforii při překonání vlastního strachu.
6. Jakým směrem se ubírají profesní kariéry absolventů oboru psychologie?
Je to individuální, v závislosti od konkrétního studijního programu. Část absolventů jde cestou klinické praxe, ale její získání je o mnoho delší proces než samotné studium. Daleko častěji nachází absolventi uplatnění v různých oblastech personálního managementu a rozvoje lidských zdrojů, ale i v rámci všeobecného managementu a komunikace. Jeden z našich studentů např. řekl, že na naší VŠ studuje protože jako lídr a manažer zjistil, že musí být daleko víc psycholog a komunikační nástroj týmu, než profesionál po odborné stránce, aby jeho tým fungoval.
7. Máte vzkaz či doporučení pro zájemce o Váš obor?
Pokud hledáte prakticky orientovaný studijní obor, propojující psychologii, management a interkulturalitu s přímou aplikací do praxe, tak jste na správném místě. Náš obor je jedinečný svého druhu. Zároveň VŠAPs nabízí individuální přístup, kde student není jen „číslo“. Kampus v Terezíně kombinuje příjemné historické prostředí s praktickým vzděláváním a klidem pro studium. Náš absolvent se naučí poznávat sám sebe i druhé, uplatňovat získané vědomosti a dovednosti na otevřeném trhu práce, kde se mu otvírají poměrně široké možnosti.
Děkujeme za odpovědi.
Zdroje fotografií - dodané podklady jednotlivých kateder/škol, FF UK © Hynek Glos/UK
Jsme tam, kde jste vy